Historie města sahá až do roku 1253, kdy zde stála trhová osada. První zmínky o městě samotném pocházejí z roku 1288. Velký rozkvět zažilo město za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Město dále rozkvétalo a v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky. Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i pro Klatovy - vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění a násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem jezuitů, kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začíná v roce 1685, kdy se Klatovy stávají díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl - první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním - zcela zničena byla např. budova nádraží.
Co se pamětihodností týče, těch nabízí město hned několik. Nejviditelnější památkou je jistě 81 metrů vysoká Černá věž. Ta byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Další významnou památkou je barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Jeho stavba započala roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zajímavé jsou katakomby, jež se nacházejí právě pod kostelem. Jde o podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů i osob, které nebyly členy řádu a pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl, kterých je dnes zachovalých kolem třiceti.
Za vidění také jistě stojí barokní lékárna "U Bílého jednorožce" - muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost. Bez zajímavosti není ani místní radnice z roku 1557, která prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech 1923 až 1925 do novorenesančního slohu. Co se sakrálních staveb týče, nachází se zde kostel ze 13. století Narození Panny Marie, kaple z roku 1696 Zjevení Panny Marie a dominikánský kostel sv. Vavřince, jež byl postavený v letech 1694 až 1709. Za návštěvu stojí také kamenné hradby, z nichž nejzachovalejší jsou dvě kruhové bašty na východní straně města.
